Bulvár (popř. bulvarizace)

Pojem bulvár pochází z francouzštiny, když původně označoval noviny prodávané kameloty přímo na ulicích. Pouliční prodej novin, pro nějž bylo charakteristické vyvolávání senzačních titulků, se ve světě objevil v první polovině 19. století. Do té doby se noviny a časopisy prodávaly pouze formou předplatného. Noviny nového typu byly laciné (tzn. přístupné širokému publiku), používaly nápadné titulky, velké ilustrace a postupně s technologickým vývojem též fotografie a barevný tisk.

Postupně se však slovo bulvár stalo synonymem pro neseriózní, neověřený, masovému publiku se podbízející, laciný a pokleslý typ tisku, který se věnuje převážně pseudoskandálům, celebritám, kriminálním příběhům apod. S nástupem rozhlasu, televize a síťových digitálních se bulvární způsob informování přesunul i do této části mediální krajiny. Primárním cílem bulvarizace je získat co největší publikum. Bulvární média však ve společnosti nehrají jen negativní roli, a to když poukazují na témata, která jsou společensky závažná a kterých se následně ujmou i seriózní média.  

Bulvární referování o globální pandemii COVID-19 se například projevuje vyvoláváním nepřiměřeného strachu (např. nepodloženými predikcemi o masivním nárůstu závažných případů a úmrtí, dále prezentací „rekordních“ dat vytrhávaných z kontextu) či falešných nadějí (tzn. vakcinace jako nástroj likvidace viru). K bulvárnímu pokrytí zdravotní krize může též přispívat nevhodné používání válečných metafor (viz titulní stránka deníku Právo z 13. října 2020).