Dezinformace

Dezinformace je specifickým typem informace, jejímž primárním cílem je záměrně uvést v omyl příjemce sdělení. Ač dezinformace vyvolává zdání důvěryhodnosti a pravdivosti, jde o lživou a zavádějící informaci, která má ovlivnit úsudek a názor jednotlivce, skupiny či společnosti jako celku. Dalším z účinků je narušování důvěry recipientů, a tím i omezení jejich schopnosti efektivně sdílet informace v rámci sociální komunikace. I proto je identifikace dezinformací jedním z klíčových prvků strategie, jak jejich dopady minimalizovat. Část dezinformací bývá vázána na konspirační teorie.

V dějinách sociální komunikace nejsou dezinformace novým jevem. Jedním z příkladů může být operace Bodyguard, která měla v průběhu II. světové války s pomocí dezinformací oklamat německé vrchní velení – a to v souvislosti s místy plánovaných invazí Spojenců. S nástupem síťových digitálních médií na přelomu 20. a 21. století začalo docházet k dynamickému nárůstu šíření dezinformací.

Na počátku globální pandemie COVID-19 patřila mezi nejčastější dezinformačními narativy sdělení, že: a) nový typ koronaviru je biologickou zbraní (čínskou či americkou); b) nový typ koronaviru je nástrojem velkých farmaceutických firem či miliardářů (např. Billa Gatese) k posílení jejich postavení na trhu a zvýšení zisků; c) k šíření onemocnění přispívají vysílače sítě 5G atd. S ukončením vývoje vakcíny ve druhé polovině roku 2020 narostlo šíření dezinformací, podle nichž: a) vakcinace proti COVID-19 je ve skutečnosti projektem globálního očipování lidí (spojovaným opět s Billem Gatesem); b) vakcíny proti COVID-19 představují genetickou manipulaci s lidmi; c) vakcíny mají smrtící vedlejší účinky apod.

Lidé šířící dezinformace jsou označováni jako dezinformátoři a média jako dezinformační (např. dezinformační weby apod.).


Zdroje:

  1. Bennett WL, Livingston S. The disinformation order: Disruptive communication and the decline of democratic institutions.  European Journal of Communication 2018; 33(2): 122–139.
  2. World Health Organization. Managing the COVID-19 infodemic: Promoting healthy behaviours and mitigating the harm from misinformation and disinformation.
  3. Wardle C, Derakhshan H. Information Disorder: Toward an interdisciplinary framework for research and policymaking. Council of Europe September 27, 2017.

Obrázek 1. Informační poruchy. Zdroj: [3]

Projekt TL04000176 COVID-19 infodemie: AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.