Infodemiologie

Pojem infodemiologie vznikl složením slov informace a epidemiologie, když jím máme na mysli novou vědní disciplínu, jež je na pomezí medicíny, mediálních studií a počítačových věd. Lékař a odborník na zdravotnickou politiku Gunther Eysenbach, kterému je od počátku 21. století připisováno autorství tohoto termínu, definuje infodemiologii jako vědní obor a metodologii, zabývající se distribucí a determinanty informací, resp. dezinformací z oblasti lékařství a zdravotnictví, jež jsou podstatné pro zdravotnické profesionály a pacienty. Jinými slovy, infodemiologie se snaží identifikovat ty entity veřejné diskuse o medicíně a zdravotnictví (především na sociálních sítích a internetu), u nichž můžeme pozorovat propastný rozdíl mezi kvalitními informacemi založenými na vědeckém poznání a (dez)informacemi, které sdílí a jimž věří významná část veřejnosti. Následně jsou infodemiologické poznatky využívány k posílení vlivu kvalitních informačních zdrojů (především na internetu) na zdravotní stav populace. V této souvislosti se pak setkáváme s pojmem infoveillance, jímž máme na mysli úspěšnou aplikaci dat z infodemiologického diskursu do oblasti veřejného zdraví a dohledu nad ním.

Infodemiologie se jako vědní disciplína (viz obrázek) podle Eysenbacha opírá o několik klíčových konceptů: a) aplikuje epidemiologické metody a terminologii (např. pojem prevalence) ke studiu a popisu šíření i následnému vlivu medicínských informací v kyberprostoru; b) poskytuje data pro kvalitní rozhodování v oblasti veřejného zdraví, popř. sociálního lékařství (tzn. funkce podobná epidemiologii); c) přebírá populační perspektivu (vztaženou k pojmu démos) – a to na třech úrovních: 1) jedinci v populaci jsou tvůrci a šiřiteli těchto (dez)informací; 2) předmětné (dez)informace mají vliv na ostatní jedince v populaci a 3) k získání relevantních a robusních dat je zapotřebí zaměřit se na celou „populaci“ informačních zdrojů (např. na různé skupiny webů) než na jednotlivé zdroje.

Mezi příklady využití infodemiologie můžeme zařadit:

• analýzu dotazů z internetových vyhledávacích nástrojů pro předpověď vzniku ohnisek různých onemocnění, včetně predikce intenzity jejich šíření (např. COVID-19 či chřipka);
• monitoring aktualizace statusů na mikroblozích, jakými jsou Twitter či Instagram, pro sledování syndromů a povědomí o nich během pandemie/epidemie;
• identifikace a monitoring produkce internetových zdrojů ve vazbě na stav veřejného zdraví (např. antivakcinačních webů, ale též zpravodajských webů publikujících obsahy o vypuknutí nákazy apod.);
• monitoring a hodnocení rozdílů v dostupnosti a kvalitě zdravotnických informací;
• sledování účinnosti marketingových kampaní v oblasti zdravotnictví a medicíny;
• vytěžování údajů generovaných uživateli internetu a sociálních sítí za účelem vzniku výzkumných nástrojů zaměřených na pacienty, jež budou například monitorovat vedlejší účinky léků apod.;
• automatizaci nástrojů pro měření šíření informací a přenos znalostí v oblasti zdravotnictví (např. kvantifikace a vizualizace výskytu určitých termínů a konceptů v čase).

Zdroje:

1. Eysenbach G. Infodemiology and Infoveillance. Tracking Online Health Information and Cyberbehavior fof Public Health. American Journal of Preventive Medicine 2011, 40(5): 154-158.
2. Eysenbach G. Infodemiology and Infoveillance: Framework for an Emerging Set of Public Health Informatics Methods to Analyze Search, Communication and Publication Behavior on the Internet. Journal of Medical Internet Research 2009, 11(1): 1-10.
3. Eysenbach G. Infodemiology: the epidemiology of (mis)information. The American Journal of Medicine 2002, 113(9): 763-765.