Komunitní přenos

Komunitní přenos (u infekční nemoci) je charakterizován situací, kdy podíl případů, u kterých není jasný zdroj nákazy nebo nebyly importovány, přesáhne hranici 30 %, a to při úhrnném týdenním počtu nově diagnostikovaných osob v dané oblasti 30/100 000 obyvatel nebo vyšším. V této situaci se nákaza začíná šířit v doposud nepostižené populaci, tedy například u osob, které nepobývaly v zasažené oblasti nebo nebyly v kontaktu se známým zdrojem nákazy [1].

Jedná se o důležitý parametr při hodnocení šíření epidemie, kdy se snažíme zjistit, kde se daný člověk nakazil, a lze tedy vystopovat pravděpodobný zdroj nákazy a případně i další potenciálně ohrožené osoby (tzv. klastry – skupiny osob, které mají společné např. pracoviště, školu, domácnost, sociální či zdravotnické zařízení, účast na stejné akci atp.). Pokud však podíl případů bez takovéto informace přesáhne výše uvedenou hranici, nákaza se pravděpodobně šíří v populaci i mezi lidmi náhodně se potkávajícími např. na veřejných místech, v MHD apod. V tomto případě hovoříme o komunitním přenosu a je třeba přijímat opatření, která jeho riziko sníží.

Zdroje:

1. Národní zdravotnický informační portál. Komunitní přenos.