Stigmatizace (popř. sociální stigmatizace)

Stigmatizací rozumíme v kontextu lidského zdraví negativní asociace mezi osobou či komunitou, jež sdílejí určité vlastnosti, a konkrétním onemocněním. Často k ní dochází již kvůli názvu nemoci, čehož příkladem mohou být pojmenování „japonská encefalitida“, „středovýchodní respirační syndrom“, „horečka Rift Valley“, „wuchanská pneumonie“ či „čínský koronavirus“ [1]. V rámci epidemií/pandemií nových infekčních onemocnění může docházet k tomu, že jsou jednotlivci či skupiny lidí vystaveni diskriminaci, popř. zažívají ztrátu společenského statusu v důsledku silné akcentace spojení s nemocí. Jinými slovy, stigmatizace je sociální proces, jehož důsledkem je vyloučení stigmatizovaného aktéra/stigmatizovaných aktérů z plného sociálního přijetí. Stigmatizovanému jedinci či skupině lidí je sociálním okolím přidělena „nálepka“, jež je redukuje z celého a obyčejného člověka na člověka poskvrněného, znehodnoceného [2].

Vedle sociální stigmatizace se v kontextu lidského zdraví setkáváme též se stigmatizací, jež má dopad do jednotlivých oblastí ekonomiky (např. zemědělství či cestovního ruchu). Ilustrativním příkladem může být „prasečí chřipka“, což je kmen chřipky objevený v Mexiku v roce 2009, pocházející od prasat (oficiální označení A/H1N1). I když výzkumy neprokázaly jeho šíření konzumací vepřového masa, stigmatizace způsobená medializací „prasečí chřipky“ způsobila finanční ztráty zemědělcům v mnoha zemích světa [3].

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v roce 2015 doporučení, v nichž popisuje nejen správný postup při pojmenování nových onemocnění, ale též doporučuje nepoužívání označení, jež mohou vést ke stigmatizaci [4]. V logice předmětného dokumentu přidělila WHO v první polovině roku 2021 novým variantám koronaviru SARS-CoV-2 označení písmeny řecké abecedy (viz obrázek), a to podle pořadí jejich objevení: alfa (tzv. britská varianta), beta (tzv. jihoafrická varianta), gama (tzv. brazilská varianta), delta (tzv. indická varianta). Následují i další varianty [5]. Podle WHO by žádná ze zemí neměla být trestána stigmatizací za chvályhodnou snahu odhalovat nové varianty virů infekčních onemocnění.


Zdroje:

  1. Hu, Z. et al. The COVID-19 Infodemic: Infodemiology Study Analyzing Stigmatizing Search Terms. J Med Internet Res 2020; 22(11).
  2. Goffman, E. Stigma: Notes on the Management of Spoiled Identity. New York: Simon & Schuster, Inc., 1986.
  3. Dhand, N. et al. Public perceptions of the transmission of pandemic influenza A/H1N1 2009 from pigs and pork products in Australia. Prev Vet Med 2011 Feb 01;98 (2-3): 165-175.
  4. World Health Organization. WHO Best Practices for the Naming of New Human Infectious Diseases. 2015.
  5. World Health Organization. Tracking SARS-CoV-2 variants. 2021.

 

Princip, použití a limitace testu na protilátky na SARS-CoV-2

Obrázek 1. Ukázka označení nových variant koronaviru SARS-CoV-2 Světovou zdravotnickou organizací. Zdroj: [5]

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.