Obyvatelé Číny si informace neověřují, čekají na oficiální stanovisko vlády

3. 3. 2021


Výsledky studie ukazují, že část obyvatel Číny nemá potřebnou motivaci k ověřování pravdivosti informací. Lidé raději počkají až informaci ověří vláda a předá jim oficiální stanovisko. Jednotlivci, kteří posuzují pravdivost sdělení hodnotí zprávy především podle zdroje nebo použitých jazykových prostředků. Metody kontroly faktů jsou využívány jen zřídka.


Po vypuknutí onemocnění COVID-19 kolovala Čínou řada mýtů a dezinformací. Jejich vytváření a šíření je přitom považováno za závažný trestný čin. Během prvních dnů tamější vláda cenzurovala informace o neznámém viru a popírala přenos z člověka na člověka. V únoru 2020 vyhlásila, že šíření dezinformací o nákaze může být potrestáno jako urážka na cti. V rámci zkoumání toho, jak tamější obyvatelé přistupovali k informacím, byly provedeny hloubkové rozhovory s několika osobami.

Účastníkům studie byly kladeny tři základní otázky:

  • S jakými dezinformacemi jste se setkali během vypuknutí nemoci COVID-19?
  • Jak byste definovali tyto dezinformace?
  • Jaké metody jste použili na ověření pravdivosti či nepravdivosti informací?

Vzhledem k vládní informační kontrole bylo zpočátku k dispozici jen málo informací o rozsahu a závažnosti nemocí. Proto se účastníci studie často setkávali s dezinformacemi o počtu nakažených a koronavirové situaci. Dalšími příklady byly dezinformace o způsobech přenosu viru, o metodách prevence a léčby a také o tom, jak vláda zvládá či naopak nezvládá řešit krizi.

Většina mladších účastníků studie definovala dezinformace jako informace nepodložené fakty. Naopak starší lidé považovali za lživá tvrzení ta, která vyvolala ve společnosti paniku a strach a autor je vytvořil právě s tímto záměrem. Někteří dotazovaní považovali za dezinformaci cokoliv, co oficiálně neschválila vláda.

Přestože byli účastníci výzkumu vzdělanější než průměrný čínský občan, uváděli nízkou motivaci k ověřování pravdivosti informací. Velká část z nich zaujala zcela pasivní přístup a raději počkala, než informaci potvrdila, popřípadě vyvrátila vláda. V takovém případě však mohou být informace kolující ve společnosti silně politizované.

Ti, kteří si ověřovali informace sami, posuzovali její pravdivost především podle zdroje, použitých jazykových prostředků, či porovnávali informace z několika různých zdrojů. Jen malá část z nich se snažila dohledat podpůrné informace a podložit tak jednotlivá tvrzení. To však může být způsobeno tím, že nejpoužívanější čínská stránka pro kontrolu informací Baidu má stále rostoucí seznam slov, která nelze vyhledat. Jak potvrdilo několik účastníků, kontrola faktů je pak kolikrát neúspěšná a zbytečná.

Data získaná v tomto výzkumu ukazují, že si je veřejnost vědoma právních následků šíření informací z nevládních zdrojů, i proto se raději aktivně zapojuje do autocenzury.


Zdroje:

  1. China’s Health Commission. 2020. Guanyu yifa chengzhi fanghai xinxingguanzhuangbingdu ganran feiyan yiqing fangkong weifafanzui de yijian [Opinion on the legal punishment of those harming the control of novel coronavirus pneumonia outbreak].
  2. Zou W, Tang L. What do we believe in? Rumors and processing strategies during the COVID-19 outbreak in China. Public Understanding of Science 2021; 30(2): 153-168.

3. 3. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.