Zhruba polovina Poláků věří konspiračním teoriím
31. 3. 2021
Výsledky online průzkumu ukázaly, že konspiračním teoriím věří zhruba polovina dospělých obyvatelů Polska využívajících internet. Víra v konspirační teorie byla značně spojena s nižším věkem a nižší úrovní vzdělání. Ovlivňujícím faktorem byla i zdravotní gramotnost. Překvapivým zjištěním bylo však bylo to, že lidé s vyšší internetovou gramotností věří konspiračním teoriím více než ti s nižší.
Online průzkum polských uživatelů internetu starších 18 let zkoumal, do jaké míry věří konspiračním teoriím. Jednalo se o reprezentativní vzorek 1002 uživatelů a vybrány byly následující tři konkrétní teorie:
- Virus SARS-CoV-2 vznikl v důsledku záměrných genetických manipulací
- Zprávy o pandemii jsou šířeny, aby podněcovaly paniku ve společnosti a k dosažení politických cílů
- Vlády využívají pandemie jako záminku pro vytvoření systému totálního dohledu
První teorii věřilo téměř 46 %, druhé 43 % a třetí 56 % respondentů. Víra v konspirační teorie se snižovala s přibývajícím věkem, a také s rostoucí úrovní vzdělání. Studenti v porovnání s pracujícími lidmi věřili prvním dvěma teoriím zhruba o polovinu méně. Respondenti vyššího věku naopak souhlasili spíše s druhou a třetí předkládanou informací. Nebyly pozorovány žádné výraznější rozdíly mezi respondenty z menších nebo větších měst a roli nehrál ani finanční příjem domácností.
Částečně ovlivňujícími faktory byly i zdravotní a internetová gramotnost. Podle očekávání byla potvrzena nižší víra v konspirační teorie u lidí s vyšší zdravotní gramotností. Překvapivě však lidé s vyšší internetovou gramotností věřili konspiračním teoriím častěji než ti s nižší. Nejednalo se sice o velký rozdíl, přesto byl zjištění opačná proti předpokládaným očekáváním, že lidé s vyšší internetovou gramotností by měli být odolnější vůči dezinformacím, které doprovázejí koronavirovou pandemii.
31. 3. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková
