Mýtus o ochraně kuřáků proti onemocnění COVID-19 šířili i někteří vědci

Výsledky několika studií ukazují, že se mezi pacienty nakaženými koronavirem nachází jen malé procento kuřáků. Nejedná se však o platná oficiální zjištění, ale spíše o dezinterpretaci výzkumů, ve kterých chybělo velké množství informací. Přesto se tato zpráva začala rychle šířit a ve svůj prospěch ji využil především tabákový průmysl, jenž zaznamenal v mnoha zemích zvýšený zájem o tabákové a nikotinové produkty.


Řada nedávných studií odhalila nízké zastoupení kuřáků mezi pacienty s onemocněním COVID-19. Tato zjištění zmátla i lékařskou komunitu, jelikož jsou v rozporu s dosavadními poznatky o vztahu mezi kouřením a respiračními onemocněními. Z dřívějších výzkumů je známo, že kouření zvyšuje riziko nákazy jak bakteriálními, tak virovými onemocněními [1].

Po důkladnějším prozkoumání studií však se objevily jejich nedostatky, včetně neúplnosti údajů. V mnoha případech nebylo zjištěno, zda je pacient kuřák či nikoliv. Často právě z důvodu, že to jeho zdravotní stav neumožňoval a nedokázal odpovědět na otázky. Data z pařížské nemocnice uvádějí 32 % pacientů, kteří byli příležitostnými kuřáky či denními kuřáky a přestali kouřit z důvodu koronaviru [2]. Toto číslo však média neuvedla a hovořila o pouhých 5 % stálých kuřáků mezi pacienty.

Dosud neexistují přesvědčivé důkazy založené na kauzálním výzkumu, které by dokázaly, že jsou kuřáci chráněni před koronavirem. Naopak se množí případy horšího průběhu a následků v porovnání s lidmi, kteří tabákové výrobky nekonzumují [3].

Ze dezinformace těžil především tabákový průmysl. V Číně byla pozorována spojitost mezi šířením zprávy o ochranných účincích kouření a zvýšenou spotřebou tabáku [4]. Ve Francii vědci informovali o tom, že nikotin může hrát roli při ochraně kuřáků, což vedlo k většímu zájmu o nikotinové produkty [ 5]. V mnoha případech však byla u vědců interpretujících dané výsledky zjištěna spojitost s tabákovým průmyslem, což naznačuje možný střet zájmů.

Zdroje:

  1. Arcavi, L. & Benowitz, N. L. Cigarette smoking and infection. Arch. Intern. Med. 164, 2206–2216 (2004).
  2. Miyara, M. et al. Low rate of daily active tobacco smoking in patients with symptomatic COVID-19. Preprint at https://www.qeios.com/read/WPP19W.4 (2020).
  3. Simons, D., Shahab, L., Brown, J. & Perski, O. The association of smoking status with SARS‐CoV‐2 infection, hospitalization and mortality from COVID‐19: a living rapid evidence review with Bayesian meta‐analyses (version 7). Addiction (2020).
  4. Luk, T. T. et al. Exposure to health misinformation about COVID-19 and increased tobacco and alcohol use: a population-based survey in Hong Kong. Tob. Control (2020).
  5. Changeux, J. P., Amoura, Z., Rey, F. A. & Miyara, M. A nicotinic hypothesis for Covid-19 with preventive and therapeutic implications. C. R. Biol. 343, 33–39 (2020).

16. 4. 2021 |Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.