Společenské dopady konspiračních teorií v době koronaviru
7. 5. 2021
Výsledky nedávné studie naznačují, že víra v konspirační teorie o koronaviru snižuje institucionální důvěru, podporu vládních nařízení i dodržování společenského odstupu. Nemá však vliv na dodržování hygienických opatření.
Výzkumníci z Německa a Dánska zkoumali vliv konspiračních teorií na chování lidí v době koronaviru. Již z dřívějších studií je známo, že víra v konspirační teorie snižuje důvěru vůči autoritám a úřadům a tzv. podkopává prosociální chování. Obě tyto položky jsou klíčem k úspěšnému zvládnutí pandemie.
Autoři studie předpokládali, že víra v konspirační teorie snižuje:
- důvěru v instituce
- podporu vládních opatření
- dodržování společenských odstupů
- sociální angažovanost (pomoc ohroženým skupinám)
Jejich hypotézou zároveň bylo, že nebude mít vliv na přijetí hygienických opatření, jelikož ta jsou logickým opatřením v reakci na zdravotní hrozbu.
Výzkum, který byl proveden na vzorku dánské dospělé populace potvrdil předpoklady vědců. Ve druhé fázi studie bylo zjištěno, že už samotná konfrontace s konspirační teorií snižuje institucionální důvěru. Jedné polovině účastníků výzkumu byla přečtena dezinformace o zapojení vlády v úmyslném šíření onemocnění COVID-19. Ti následně uváděli nižší důvěru v instituce ve srovnání se skupinou, která tuto zprávu nedostala.
7. 5. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková
