Mají dezinformace vliv na paměť?
10. 5. 2021
Vystavení dezinformacím může negativně ovlivnit nejen chování lidí, ale také vzpomínky na předchozí události. Vědci tomuto jevu přezdívají ,,dezinformační efekt” a silně se může projevit například u starších lidí, kteří jsou náchylnější vůči dezinformací.
V kontextu koronavirové krize se často hovoří o negativním vlivu dezinformací na myšlení a chování. Výzkumy však naznačují, že mají vliv i na paměť. Zavádějící informace údajně mohou ovlivnit vzpomínky jedince na dříve prožitou událost. Vědci tomuto fenoménu přezdívají ,,dezinformační efekt”. V praxi by to znamenalo, že po přečtení článku o neúčinnosti roušek by paměť pozměnila vzpomínky na to, jak bezpečně jsme se při jejich nošení cítili.
Výzkumy zároveň ukazují, že ani lidé s mimořádnými paměťovými schopnostmi nejsou odolní vůči dezinformačnímu efektu. Existují však i konkrétní faktory, které tuto pravděpodobnost ovlivňují. Jedním z nich je věk. Dezinformační efekt se totiž objevuje především u dětí a starších dospělých. U druhé zmíněné skupiny je také vyšší pravděpodobnost, že budou na sociálních médiích sdílet dezinformační články. Jejich digitální gramotnost je nižší než u jiných věkových skupin, a proto mají často problém odlišit nepravdivé informace od těch pravdivých.
Druhým faktorem je opakování. Člověk považuje informaci, kterou již viděl víckrát za známou a tím i přesnější a důvěryhodnější. Výzkumy dále ukazují, že lidé věří spíše takovým dezinformacím, které odpovídají jejich existujícím postojům nebo přesvědčením.
Jak zabránit šíření dezinformací?
Vyvrátit dezinformaci je bohužel velmi obtížné. Jakmile jí byl člověk jednou vystaven, může ovlivnit jeho myšlení. Zaměřit se na prevenci jejich šíření by mohlo být účinnější, než se snažit vyvrátit stávající dezinformace. Jedním z navrhovaných řešení je varovat čtenáře o nepřesnosti zprávy, kterou čtou. Mnoho společností na sociálních médiích již využívá varovná oznámení k ochraně před šířením dezinformací. Obecně je lepší, pokud je čtenář upozorněn na nepřesnost informace dříve, než si ji přečte. Pozdější varování jsou naopak dobrá v tom, že mohou poskytnout vysvětlení a uvést dezinformaci na pravou míru.
10. 5. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková
