Konference Jak přežít záplavu informací kolem koronaviru?

25. 5. 2021 – 25. 5. 2021 | Virtuální konference


Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK uspořádal v úterý 25.5.2021 na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mezinárodní konferenci s názvem How to Survive within the Information Flood around COVID-19. Výsledky svých výzkumů prezentovali odborníci z oblastí žurnalistiky, mediálních studií, počítačových a lékařských věd a statistiky.


Jedním z největších společenských problémů souvisejících s pandemií COVID-19 je přetíženost informacemi z veřejných médií i sociálních sítí. Právě záplava často protichůdných informací znatelně ovlivňuje postoje veřejnosti k protiepidemickým opatřením. Mezinárodní konference se zabývala rolí médií v šíření těchto informací, možnostmi omezení šíření dezinformací a jak k tomu mohou přispět vědečtí pracovníci.

Konferenci zahájil prof. Petr Konvalinka (předseda Technologické agentury České republiky), společně s doc. Alicí Němcovou Tejkalovou (děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy) a dr. Václavem Moravcem (ředitelem Střediska žurnalistiky umělé inteligence, FSV UK). Poté následovala prezentace příspěvků mezinárodními odborníky, kteří se zabývají problematikou infodemie a dezinformací.

Na konferenci se představili i čtyři hlavní řečníci. Keynote speaker Petr Ludwig z #Masks4All mluvil zejména o „pandemii dezinformací.“ Zdůrazňoval potřebu kritického myšlení, které funguje jako určitá obrana proti mylným informacím. V souvislosti s tím rozvedl problematiku mediální gramotnosti a uvedl příklad z Finska, kde se již žákům na školách zavádí mediální gramotnost do výuky. Keynote speaker Ladka Mortkowitz (AFP Fact-Checking Europe) nám poskytla vhled do vzniku a působení AFP ve světě. Popsala, jak ověřování dat funguje a poukázala na mezinárodní spolupráci. Představila spolupráci AFP s Facebookem, která napomáhá zastavení šíření dezinformací. O výzkumu, který se věnuje nenávistným projevům mluvili keynote speakeři Sophia Karakeva a Stavros Vologiannidis ze společnosti DataScouting. Připomněli, že každý má právo na svobodu slova, nicméně poukázali na to, že země mají odlišné přístupy k nenávistným projevům. Uvedli charakteristiku takových projevů a představili příklady, kdy byly použity pro znehodnocení a psychickému týrání novinářů. V představených příkladech se používají lingvistické nástroje jako slang, emotikony apod. Dále poskytli vhled do statistických údajů používání nenávistných projevů.

Thomas Siomos z Katedry politických věd Aristotelovy Univerzity v Soluni, na konferenci prezentoval výzkum, který porovnával dvě krize, a to ekonomickou a pandemickou. Provedl to kombinací dvou přístupů (psychoanalytického a Gramscianiho přístup). Představil svou tzv. Crisis Theory, která se skládá z procesu, jenž zahrnuje spouštěcí bod, pokračuje dislokací, a nakonec se po symbolické smrti objektu lásky dostaví symbolický smutek. Ten dále rozvádí do osmi stádií. Post-krizové pseudo-dilemata označuje návratem do normality nebo přístupem do nové normality. Za zajímavé body označil mj. vnímání reality zdraví vs. virtuální reality ekonomie. Během obou krizí se apelovalo na ochranu slabších a smysl pro zodpovědnost. Zvýšil se výskyt konspiračních teorií.

Alice Němcová Tejkalová, Veronika Macková and Victoria Nainová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, předvedly výsledky z případové studie, která se pokusila identifikovat a srovnat dvě dezinformační webové stránky. První patřila k tradičním (Protiproud) a druhá byla nově vzniklá během pandemie koronaviru (Otevři svou mysl). Tato progresivní dezinformační webová stránka působí důvěryhodně, jelikož nepoužívá nikterak agresivní obrázkové koláže a naléhavou komunikaci obsahující slang a neslušné výrazy. Příspěvky mají naopak jednoduchou grafiku nebo formální textovou podobu. Fanoušci obou facebookových stránek těchto webů pak následují ideologii dezinformátorů.

O tom, jak česká média zobrazovala téma očkování proti onemocnění COVID-19, prezentoval Ivan Vodochodský z mediální společnosti Newton Media. Tým se zaměřil na tradiční média a jejich online verze.

Ověřování faktů spolu s mediální a informační gramotností za pomocí technologických řešení prezentoval Anoop Kumar z Katedry kultury a mediálníchch studií Central Univerzity v Rajasthanu. Zdůrazňoval, že sociální média poskytují možnost šíření informací rychleji s větším dosahem. Podporoval možnost, že mediální a informační gramotnost může spolu s umělou inteligencí výrazně pomoci s identifikací a detekcí dezinformací, např. umělá inteligence formou tzv. chatbotů může pomoci uživatelům s jejich vzděláváním v dané problematice.

Tým odborníků z Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve složení Martin Komenda, Daniel Klimeš, Ondřej Májek, Jiří Jarkovský, Jan Mužík, Milan Blaha, Jakub Gregor, Ladislav Dušek, představil nástroj sloužící cílovým skupinám jako vládě, médiím, odborné i neodborné veřejnosti. Tímto nástrojem jsou webové stránky, které fungují jako místo, kde je možné nalézt důvěryhodné informace týkající se současné pandemie.

Radek Mařík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, prezentoval metodu, která se dá použít pro analýzu enormního počtu dat, sloužící pro přehledné posouzení obsahu českých zpravodajských médií během koronavirové pandemie. Vysvětlil struktury této metody a také, jak se dá procesovat obsahová aktivita.

Maia Toradze a Liana Markariani z Fakulty sociálních a politických věd Státní univerzity v Tbilisi, představily výsledky výzkumu, který se soustředil na dezinformační weby. Uvedly příklady falešných webových stránek zpravodajských médií v Gruzii, které používají v názvech oficiální názvy již existujících médií. Prezentující ukázaly příklady takových webů spolu s vysvětlením, jaké používají nástroje pro manipulaci.

Arif Hussain Nadaf z Katedry žurnalistiky a masové komunikace Islámské univerzity vědy a technologie, se ve své prezentaci soustředil na míru infodemie v souvislosti s onemocněním COVID-19 v Indii. Jak média informoval o začátku i šíření onemocnění, a také o léčbě.

Celá konference se z důvodu pandemie COVID-19 uskutečnila pouze v online prostředí.

23. 7. 2021

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.