Světem kolují nebezpečné a zavádějící informace o onemocnění COVID-19
2. 6. 2021
Nedávná studie naznačuje, že vystavení zavádějícím informacím či dezinformacím o koronaviru může být pro společnost nebezpečné několika způsoby. Nejenže narušují zodpovědné chování některých osob, ale mohou také vážně ohrozit zdraví jedinců a v horším případě způsobit smrt. Byly zaznamenány i případy, kdy podvodníci využili pandemie k prodeji falešných léků či jiných produktů proti koronaviru.
S onemocněním COVID-19 se objevilo množství lživých a zavádějících informací. Ty mohou negativně ovlivnit chování lidí a ohrozit tak veřejné zdraví. Desítka evropských vědců provedla studii, ve které zkoumali 98 konkrétních případů zavádějících nebo falešných informací a to, jak by mohly ohrozit zdraví či chování lidí. Sběr dat probíhal v šesti evropských zemích (ve Francii, Itálii, Norsku, Finsku, Litvě a Estonsku).
Zkoumané články autoři studie rozdělili do šesti skupin podle jejich obsahu:
- Příspěvky zobrazující povinná opatření jako zbytečná, či dokonce škodlivá
- Propagace falešných i nebezpečných léků proti viru
- Zavádějící informace o přenosu koronaviru
- Snižování rizika spojeného s pandemií
- Podvodné chování
- Nenávist a nenávistné komentáře proti určité skupině lidí
Vliv na to, zda čtenář zavádějícím informacím uvěří, má několik faktorů. Lidé jsou zranitelnější a méně odolní vůči dezinformacím, pokud nemají předchozí zkušenosti se zvládáním daných situací. V tomto případě je koronavirová krize novým fenoménem. Rozpoznávání dezinformací může jednotlivcům ztížit i nedostatek mediální či informační gramotnosti. V neposlední řadě hrají roli i sociálně-strukturální faktory. Náchylnost k dezinformacím je vyšší ve společnostech s rostoucí politickou polarizací, nízkou důvěrou ve zpravodajské zdroje a tam, kde jsou slabá veřejnoprávní média [1]. Riziko, že se člověk stane obětí podvodníků či nenávistných komentářů je naopak vyšší ve společnostech, kde nejsou zavedená účinná politická opatření v boji proti kriminalitě a xenofobii.
Zdroje
- Humprecht, E., F. Esser, and P. Van Aelst. Resilience to Online Disinformation: A Framework for Cross-National Comparative Research. The International Journal of Press/Politics 2020; 25(3): 493–516.
- Hansson, S., et al. COVID-19 information disorder: six types of harmful information during the pandemic in Europe. Journal of Risk Research 2021; 24(3-4): 380–393.
2. 6. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková
