Vliv úzkosti a stranické příslušnosti na víru v (dez)informace
4. 6. 2021
Výsledky americké studie naznačují, že stav úzkosti je u lidí významným faktorem, který zvyšuje jejich víru v dezinformace a také ochotu sdílet tato tvrzení na sociálních médiích. Dalším výrazným faktorem byla stranická příslušnost. Republikáni ve srovnání s demokraty věřili dezinformacím častěji.
S nástupem koronaviru byly pozorovány rozdílné postoje napříč politickými spektry, které byly podpořeny i rétorikou Bílého domu, jehož administrativa několikrát sdílela zavádějící nebo nepřesné informace. Silný vliv měly od počátku pandemie i emoce. Někteří lidé pociťovali úzkost pramenící z nejistoty a neznámé situace. Americká studie proto zkoumala, jaký vliv mohou mít politické názory, pocit úzkosti a jejich společná interakce na víru v dezinformace a ochotu sdílet je na sociálních sítích.
Výsledky studie ukazují, že republikáni důvěřovali dezinformacím více než demokraté a byli ochotnější je sdílet na sociálních sítích. Tento fakt může být ovlivněn více faktory. V době výzkumu byl prezidentem Donald Trump, který sám šířil některé zavádějící informace. Zároveň on i jeho administrativa útočili na tradiční zpravodajské struktury.
Republikáni však důvěřovali ve větší míře i přesným informacím. Možným vysvětlením je fakt, že mnoho oficiálních zdrojů zdravotnických informací je součástí exekutivy, kterou v době studie vedli republikáni. Součástí některých zpráv Centra pro kontrolu nemocí byla dokonce značka Bílého domu. Je proto možné, že republikáni byli k těmto informacím obecně otevřenější, než by tomu bylo během vlády pod vedením demokratů.
Stav úzkosti zvyšoval jak víru v dezinformace, tak i v pravdivé a ověřené informace. Zároveň platilo, že čím víc pociťoval respondent úzkost, tím byl ochotnější sdílet dané informace na sociálních médiích.
Je potřeba dodat, že výzkum neprobíhal na národně reprezentativním vzorku (58 % mužů, 41 % žen), ale jednalo se o vysoce vzdělaný vzorek obyvatel.
4. 6. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková
