Novináři v době pandemie koronaviru prošli několika zkouškami

8. 7. 2021


Osobní rozhovory s novináři ukázaly jejich nelehkou situaci během pandemie koronaviru. Jak informovat v době krize? Mnoho reportérů a redaktorů muselo opustit svá oblíbená témata a přeorientovat se a nastudovat méně známou oblast lékařství. Někteří dokonce kvůli ekonomickým dopadům krize přišli o svou práci úplně. Situaci neulehčila ani klesající důvěra médií. Přesto se s pomocí odborníků ze zdravotnictví snažili co nejlépe informovat širokou veřejnost.


V případě krizových situací slouží žurnalistika jako prostředek komunikace mezi veřejnými činiteli či odborníky a veřejností. Úlohou novinářů je informovat o aktuálním dění, ale i o budoucích důsledcích. Nedávná studie založená na osobních rozhovorech s osmi novináři zkoumala, jakým způsobem se během pandemie postavili ke své práci a jaká byla jejich pozice.

Jeden z účastníků rozhovorů uvedl, že velkou výzvou byla především důvěra v média. Lidé podle něj již nedůvěřují zdrojům, kterým důvěřovali dříve. Před pandemií stačilo uvést, že informace pochází například od Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Dnes podle jeho slov informacím z CDC velká část lidí nedůvěřuje. Nedávný výzkum zároveň ukázal, že novináři jsou pro veřejnost nejméně důvěryhodní informující o koronaviru. Přesto většina novinářů uváděla odpovědnost sdílet pravdivé informace, které by čtenářům i dalším lidem mohly zachránit životy. Při jejich získávání kladli velký důraz na spolupráci s lékařským odborníky.

Další novinář z Tennessee uvedl, že pro něj osobně bylo nejtěžší zjistit, jakým stylem má v době krize referovat o problémech. Proto se prý zaměřil na výhled do budoucnosti a odpovídal na otázky typu: Co můžeme udělat pro to, aby se znovu otevřely restaurace? Jak zůstat zdraví v průběhu rozvolňování?

Dalším důležitým aspektem bylo přizpůsobení se. Během pandemie si mnoho novinářů uvědomilo, jak je důležité být všestranným reportérem. Sportovní redaktoři museli informovat o jiných tématech, jelikož se nekonala skoro žádná sportovní utkání. ,,Viděli jsme téměř každého pokrývat příběhy, o kterých by neinformovali, pokud by nebyla pandemie” uvedl novinář v rozhovoru pro výzkum.

Novináři čelili také ekonomickému tlaku. Mnoho z nich ztratilo svou práci v rámci propouštění a některé menší místní redakce musely z důvodu nedostatku financí ukončit svou činnost.

Proměnily se i pracovní podmínky novinářů. Někteří pracovali z domova a mnoho rozhovorů museli řešit telefonicky kvůli zavedeným vládním opatřením. Nejvíce podle novinářů utrpěly místní redakce a vysílací stanice, které byli nuceni omezit provoz v rámci dodržování koronavirových opatření. Naopak nejméně byli zasažení ti, kteří byli na práci z domova připraveni. Například redakce v San Francisku v roce 2019 provedla v rámci výročí zemětřesení z roku 1906 cvičení, kdy všichni zaměstnanci pracovali z domova. V době, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie věděli, jak se co nejefektivněji přizpůsobit podmínkám.

8. 7. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková

Projekt TL04000176 COVID-19 infodemie: AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.