Mobilní připojení a politická svoboda zvyšují náchylnost vůči dezinformacím
9. 7. 2021
Výsledky nedávné studie ukazují klíčovou roli mobilního připojení a politické svobody při zvýšeném množství dezinformací. Naopak ekonomická a mediální svoboda toto šíření zpomalují. Účinným nástrojem v boji proti falešným zprávám by mohla být vyšší mediální gramotnost.
Koronavirová pandemie do společnosti vnesla pocit nejistoty a strachu, který vytvořil prostředí pro šíření zavádějících či falešných zpráv. Navzdory globálnímu působení pandemie existují v jednotlivých zemích rozdíly v náchylnosti vůči dezinformacím o koronaviru. Nedávná studie zkoumala, zda a jak mobilní připojení a ekonomické, politické a mediální svobody souvisí se sklony k dezinformacím.
Výsledky naznačují významný vztah mezi mobilním připojením a sklony k falešným informacím. Občané mají díky tomuto připojení okamžitý přístup k informacím prostřednictvím platforem sociálních sítí, na kterých se dezinformace šíří nejčastěji. Již dřívější průzkumy ukázaly, že jednotlivci se snaží snížit svoji nejistotu hledáním a sdílením informací, k tomu jim slouží právě mobilní připojení.
Také politická svoboda měla významný vliv na důvěru v dezinformace. Tento překvapivý výsledek je však ve shodě s dřívějšími případy, kdy se politické strany snažily využít politickou svobodu k manipulaci veřejného mínění šířením dezinformací. Příkladem může být i bývalý americký prezident Donald Trump, který opakovaně snižoval závažnost onemocnění COVID-19 a šířil dezinformace o pandemii.
Autoři výzkumu považují za důležitý faktor související s mediální svobodou také mediální gramotnost, která by mohla pomoci lépe se orientovat v množství informací. Severské země, kde je vysoká mediální gramotnost, vykazují nižší důvěru v dezinformace. Finské školní osnovy již od roku 2016 obsahují předměty zaměřené právě na mediální gramotnost a kritické myšlení, které mohly částečně pomoci v boji proti falešným informacím v průběhu koronavirové pandemie.
Již dřívější výzkum zjistil, že výskyt dezinformací je nižší v méně polarizovaných zemích, jako je Dánsko, Německo a Nizozemsko, kde občané preferují objektivní zprávy. Naopak sklony k falešným informacím jsou vysoké v zemích, kde jsou národní instituce relativně slabší a panuje nejistota ohledně důvěryhodnosti online informací. Příklady takových zemí jsou Brazílie, Keňa či Jižní Afrika.
9. 7. 2021 | Autorky: Klára Bohunická, Veronika Macková
