Pandemie COVID-19 ovlivnila chování švédských mediálních lídrů

13. 7. 2021


Na rozdíl od většiny evropských zemí odmítla švédská vláda na začátku pandemie onemocnění COVID-19 zavést tvrdá restriktivní opatření. Epidemiologové apelovali na zodpovědné chování občanů, vyzývali k práci z domova a doporučovali neshromažďovat se ve skupinách nad 50 osob. I v době největší krize vydávala tamní vláda pouze doporučení, nikoliv příkazy a o velké části opatření, která měla zabránit šíření viru, tak rozhodovaly jednotlivé společnosti, včetně médií.


Mediální organizace musely krizi nejen pokrývat, ale řešit ji i z organizačního hlediska. Kvůli práci z domova a nemožnosti osobního kontaktu se zaměstnanci museli manažeři během prvních měsíců pandemie změnit své návyky a chování. Ústředním prvkem vedení se stala technologie a komunikace, která, včetně rozdávání úkolů, probíhala virtuálně. Studie zaměřená na chování a vedení švédských mediálních manažerů v době krize je založena na online průzkumu, který probíhal od června do září roku 2020 mezi členy švédské odborové organizace Medieledarna.

Z výsledků studie vyplývá, že manažeři byli přesvědčeni o své vedoucí úloze a osvojili si technologii k realizaci virtuálních schůzek a rozdávání úkolů. Více než polovina vedoucích pracovníků (55 %) uvedla, že se jejich vedení během pandemie změnilo, a pouze 3 % uvedla, že se nezměnilo vůbec. Jejich vnímané změny souvisely s omezeními spojenými s využíváním technologií k dosažení žádoucí komunikace se zaměstnanci.

Přes 90 % vedoucích pracovníků pořádalo a účastnilo se virtuálních setkání, která podle nich ve velké míře plnila svůj účel. Při virtuální komunikaci pro ně však bylo obtížné být pro své zaměstnance inspirujícím lídrem, motivovat je a podnítit jejich tvořivost a kreativitu. Videokonference také podle manažerů omezily možnost číst řeč těla zaměstnanců a rozpoznat, jak se cítí. Zároveň manažeři poznamenali, že jejich zaměstnanci vyžadovali přímější a hierarchičtější styl vedení.

S některými změnami, které krize přinesla, chtějí manažeři pokračovat i po skončení pandemie. Podle některých manažerů práce z domova zvýšila produktivitu zaměstnanců a uvažují o tom, že zaměstnancům nabídnou možnost kombinovat práci z domova s prací v kanceláři. Manažeři také uvedli, že krize vedla k lepšímu využívání technologií, a to nejen v rámci digitálních setkání, ale také v tom, že se zaměstnanci naučili myslet a pracovat digitálně. Manažeři chtějí i po skončení pandemie praktikovat kratší a efektivnější schůzky, které se naučili během krize pořádat, a to jak digitálně, tak osobně.

Studie naznačuje, že pokud má být mediální manažer připraven na podobnou krizi, jakou je pandemie onemocnění COVID-19, tak jeho novou klíčovou dovedností by mělo být procvičování technik virtuální motivace s cílem inspirovat zaměstnance navzdory online prostředí. Autoři studie v závěru upozorňují, že v době sběru dat krize ještě neskončila a výsledky tak mohou být předčasné a mohou se týkat pouze její počáteční fáze.

13. 7. 2021 | Autorka: Natálie Pančochářová

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.