Šíření falešných zpráv na sociálních sítích v Nigérii během krize COVID-19

12. 10. 2021


Jako nejrychlejší a nejpohodlnější online platforma pro vyhledávání a šíření informací se ukázaly sociální sítě. Nicméně ne všechny zprávy, které se na nich objevují jsou zaručeně pravdivé a sociální média tak často obsahují zpravodajství bez dohledu jednotlivých mediálních společností.


Snadná dostupnost sociálních sítí a také velké množství nepřesných a nejednoznačných informací o koronaviru, to vše způsobilo informační přetížení a sdílení falešných zpráv. Na jejich šíření na sociálních sítích v Nigérii se ve své studii zaměřili Oberiri Destiny Apuke a Bahiyah Omar. Při jejím zpracování přijali teorii dostupnosti a teorii kognitivní zátěže, v jejichž rámci se soustředili na šest počátečních hypotéz, které mohly vést ke sdílení falešných zpráv o onemocnění COVID-19 na sociálních sítích. Do teorie dostupnosti byl zařazen vliv zlepšování uživatelského statusu, sdílení informací a sebevyjádření. Do kategorie kognitivní zátěže spadala online důvěra v informace, hledání zpráv a informační přetížení. Všechny počáteční hypotézy byly na základě výsledků potvrzeny.

Údaje byly shromažďovány od února 2020 do května 2020 a byly získávány pomocí online dotazníků. Konkrétně metodou řetězového doporučení respondentem, při níž byli počáteční uživatelé instruováni, aby kontaktovali a rekrutovali ostatní uživatele ze svých sociálních sítí (Facebook, WhatsApp, Twitter ad.). Výsledný vzorek čítal 385 uživatelů z Nigérie starších 18 let.

Z výsledků studie vyplývá, že nejsilnějším prediktorem pro sdílení falešných zpráv souvisejících s pandemií COVID-19 je hledání zpráv. Nigerijští uživatelé sociálních médií, kteří ke zprávám přistupují s předpokladem, že se k nim dostanou prostřednictvím jejich přátel či zpravodajských kanálů, namísto toho, aby si zprávy sami vyhledali, jsou falešným zprávám vystaveni častěji a častěji tak z jejich strany dochází i ke sdílení falešných zpráv.

Jak již bylo zmíněno, během pandemie došlo na sociálních sítích k informačnímu přetížení. Bylo prokázáno, že toto přetížení vede u lidí k únavě a vyčerpání, které má za následek sníženou schopnost ověřovat si informace s nimiž se lidé setkávají. Právě informační přetížení je podle studie druhým nejsilnějším faktorem, který mezi nigerijskými uživateli vedl ke sdílení falešných zpráv souvisejících s pandemií.

Třetím nejvýznamnějším faktorem je důvěra v online informace. Lidé, kteří považují sociální sítě za svůj primární zdroj informací často předpokládají, že informace, které se na platformě šíří jsou důvěryhodné a spolehlivé. Díky této důvěře mají navíc tendenci sdílet veškeré zprávy, které na sociálních médiích najdou a mohou se tak podílet na neúmyslném šíření falešných zpráv.

Sociální sítě umožňují uživatelům zvyšovat svou popularitu a slouží k sebepropagaci, což vede k touze být první, kdo sdílí nové informace. V pořadí čtvrtým nejvýznamnějším faktorem vedoucím ke sdílení falešných zpráv je tedy snaha uživatelů zlepšit svůj status nebo své postavení na sociálních sítích. Důležitou roli hraje i pátý faktor a to potřeba sebevyjádření. Uživatelé navíc mnohdy sdílejí dezinformace, aby získali názory druhých a při následné interakci s ostatními uživateli vyjádřili své osobní postoje.

Šestým a nejméně významným faktorem vedoucím k šíření falešných zpráv bylo sdílení informací. Díky jednoduché možnosti sdílet veškeré informace okamžitě, je jejich přesnosti ze strany uživatelů věnováno méně pozornosti, a lehce tak dochází ke sdílení dezinformací.

V závěru studie autoři navrhují intervenční strategie vedoucí k zamezení sdílení falešných zpráv, a to nejen pro uživatele sociálních sítí, ale také pro příslušné orgány, nigerijskou vládu a poskytovatele zdravotní péče.

12. 10. 2021 | Autorky: Natálie Pančochářová, Veronika Macková

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Projekt TL04000176 AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies v rámci platformy Google Analytics. Více informací o fungování těchto nástrojů je k dispozici ZDE. Tyto soubory cookies můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče, případně je můžete v prohlížeči i vymazat.