Rozmanitost zpravodajství COVID-19 v 17 zemích: Vliv kulturních hodnot, vládní přísnost a závažnost pandemie
10. 2. 2022
Na pandemii COVID-19 reagovaly sdělovací prostředky vytvořením nepřeberného množství témat. Mediální studie zaměřující se na pandemii COVID-19 věnují sociálním médiím ve srovnání s novinami rozdílnou pozornost. Tiskem se zabývají méně, i přes to, že jsou noviny tradičním zdrojem aktuálních informací. Odborný článek vědců z International Journal of Environmental Research and Public Health se zaměřil na rozmanitost zpravodajských médií a zkoumal její souvislost s kulturními hodnotami.
Celkový korpus, jež autoři analyzovali obsahoval 12 miliard slov z databází zpravodajských médií, shromážděných z 28 milionů článků. Sběr dat probíhal po dobu 8 měsíců (od října 2019 do května 2020). Rozmanitost médií byla měřena jednou týdně, a to počtem jedinečných deskriptorů 10 cílových termínů, neboli klíčových slov (např. koronavirus, COVID-19, COVID, nCoV, SARS-CoV-2, epidemie, pandemie). Data pocházejí z globální databáze kulturních hodnot Hofstede a vládní nařízení byla převzata z Oxford COVID-19 Government Response Tracker.
Výsledky studie ukázaly, že míra tematické rozmanitosti médií od výchozího období (říjen-prosinec 2019) do pandemie (leden-květen 2020) vzrostla 6,7krát. Tento nárůst souvisel s vyšší mírou prevalence COVID-19 a přísností vládních nařízeních. Zajímavé je, že kolektivistické kultury jsou spojeny s rozmanitějším mediálním pokrytím, tedy s vyšší mediální diverzitou, během pandemie COVID-19.
Podle autorů tato studie přispívá ke komunikačním teoriím a zdůrazňuje, jak různé kulturní hodnoty ovlivňují různé aspekty mediální produkce (např. obsah vs. objem). Vědci doufají, že položili základy pro navrhování cílené komunikace v oblasti veřejného zdraví. Po politicích žádají, aby zvážili kulturní hodnoty společnosti, které ovlivňují chování veřejnosti a vnímání pandemie.
10. 2. 2022 | Autorky: Natálie Pančochářová, Veronika Macková
