Infodemie Aktuality

20. 7. 2022 ČLÁNEK

Singapur: Vliv státu na objektivitu dat v době koronaviru

Během pandemie COVID-19 média prezentovala statistické údaje poskytované vládou a zdravotnickými organizacemi. Singapur byl zpočátku vyzdvihován pro nízké počty nakažených, poté však zaznamenal šíření nákazy v oblastech obývaných přistěhovalými dělníky.

15. 7. 2022 ČLÁNEK

Pandemie koronaviru jako kritický okamžik pro digitální žurnalistiku

Od začátku pandemie/epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020 musely mediální organizace rychle restrukturalizovat své pracovní procesy a postupy. Redakční porady nahradily videokonference, rozhovory s respondenty se prováděly prostřednictvím služby Zoom, novinářům se ztížil přístup ke zdrojům informací a byli nuceni změnit obsah zpravodajství. Veřejné debatě začala dominovat pandemie/epidemie a její dopad do každodenního života. Současně se proměnilo i chování publika, jelikož pandemie měla dopad na konzumaci zpravodajství, která se dramaticky zvýšila.

11. 7. 2022 ČLÁNEK

Digitální řešení zdravotních rizik vyvolaných infodemií COVID-19: nástin politiky Světové zdravotnické organizace (WHO)

Pandemii COVID-19 provázely pocity nejistoty, obav a strachu, které podněcovaly nedůvěru ve zdravotnické orgány, vědecké komunity a masová média, umocněnou nepravdivými informacemi šířenými na internetu. Tento jev spojený s pandemií byl pojmenován jako informační epidemie neboli „infodemie” a definován jako „přemíra informací, včetně nepravdivých nebo zavádějících informací v digitálním a fyzickém světě během propuknutí nemoci”.

14. 3. 2022 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA

Vojenské výrazy spojované s koronavirem (doplnění analýzy 2)

Analýza se zaměřuje na zmapování výskytu deseti vytipovaných výrazů z vojenské terminologie, které se objevují v mediálním prostoru coby metafory v kontextu zvládání pandemie nemoci COVID-19. Celkem bylo v českých médiích v období od ledna 2020 do ledna 2022 zaznamenáno více než 220 tisíc výskytů těchto vojenských metafor.

28. 2. 2022 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA

Ne/povinné očkování proti COVID-19 v sociálních médiích

Povinné očkování proti COVID-19 v ČR zavedeno zatím nebylo, nicméně ve svých důsledcích reálně rozděluje společnost na sociálních sítích již dlouhé měsíce. Ještě před prvním oficiálním návrhem vlády na zavedení očkovací povinnosti pro vybrané skupiny obyvatel, bylo téma zásadní součástí diskusí o očkování. Analýza se zaměřuje na dynamiku diskusí o povinné vakcinaci v sociálních médiích mezi 15. zářím a 15. prosincem 2021.

25. 2. 2022 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA

Antivaxeři (a)nebo nepodvolení? Šíření příspěvků o demonstracích proti očkování a opatřením na Facebooku

Demonstrace proti očkování a protipandemickým opatřením namířeným k potlačení onemocnění COVID-19 rozdělují společnosti na celém světě. Následující analýza se zaměřuje na to, jací jsou lidé, kteří informace o demonstracích šíří, jak je komentují a co dalšího kromě těchto příspěvků veřejně postují na své facebookové profily.

15. 2. 2022 ČLÁNEK

Stres novinářů během pandemie COVID-19

V prvních měsících roku 2020, kdy pandemie COVID-19 zasáhla celý svět, využívali novináři k informování veřejnosti zavedené pracovní postupy. Žurnalisté byli nuceni přijmout neobvyklou a neustále se měnící situaci, která zahrnovala využívání nových technologií s minimálním nebo žádným školením, práci z domova nebo online rozhovory. Zažité pracovní rutiny se tak zhroutily a novináři během pandemie onemocnění COVID-19 museli reagovat na změny, jelikož i oni byli například nuceni zůstat doma, stejně jako zbytek veřejnosti.

10. 2. 2022 ČLÁNEK

Rozmanitost zpravodajství COVID-19 v 17 zemích: Vliv kulturních hodnot, vládní přísnost a závažnost pandemie

Na pandemii COVID-19 reagovaly sdělovací prostředky vytvořením nepřeberného množství témat. Mediální studie zaměřující se na pandemii COVID-19 věnují sociálním médiím ve srovnání s novinami rozdílnou pozornost. Tiskem se zabývají méně, i přes to, že jsou noviny tradičním zdrojem aktuálních informací. Odborný článek vědců z International Journal of Environmental Research and Public Health se zaměřil na rozmanitost zpravodajských médií a zkoumal její souvislost s kulturními hodnotami.

26. 1. 2022 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA

Očkování dětí

Očkování dětí proti onemocnění COVID-19 začalo v Česku 13. 12. 2021, a to v kategorii od 5 do 11 let. Očkování je stále dobrovolné, přesto v sociálních médiích vyvolává rozporuplné názory. Ve sledovaném období (19. 10. – 19. 12. 2021) padlo na toto téma celkem 94 542 příspěvků s odhadovaným dosahem přes 114 milionů zobrazení od uživatelů, což ukazuje značný zájem o tuto oblast.

12. 1. 2022 ČLÁNEK

Vzdělaní lidé se častěji zapojují do korekce dezinformací

Výsledky studie amerických vědců ukazují, že více než polovina uživatelů, kteří se na sociálních médiích setkali s dezinformacemi, zaznamenala také situaci, kdy byla informace někým opravena. Nejčastěji lživá tvrzení vyvrací lidé s vyšším vzděláním. Naopak starší lidé se v korekci neangažují tak často a kolikrát se s ní ani nesetkávají.

6. 1. 2022 ČLÁNEK

Kontrola faktů v průběhu koronavirové pandemie

Výsledky studie dvou španělských agentur zaměřených na kontrolu faktů potvrzují kvantitativní i kvalitativní vývoj dezinformací v průběhu pandemie. Kvantitativně se během krize zvýšil jejich počet a také požadavky na kontrolu faktů. Kvalitativně se s postupem času objevovaly neustále složitější a propracovanější dezinformace.

3. 1. 2022 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA

Epidemiologové: povolání doby koronavirové

Na otázku: „Jaké epidemiology znáte?” by před propuknutím pandemie onemocnění COVID-19 valná většina nejen české, ale i světové veřejnosti těžko hledala odpověď. Dost z nás by dovedlo jen obtížně popsat, co přesně takový člověk ve své profesi dělá. Za poslední dva roky ale jména těch mediálně nejviditelnějších zná skoro každý a vliv jejich práce na náš život je významný.

7. 12. 2021 ČLÁNEK

Zadrž, než budeš sdílet: kampaň OSN chce zastavit šíření dezinformací o onemocnění COVID-19

V reakci na velké množství dezinformací kolujících ve spojitosti s koronavirem přišla Organizace spojených národů s iniciativou Pause before sharing. Ta vyzývá lidi, aby se nejprve zamysleli nad obsahem, který hodlají sdílet, a zabránili tak šíření nepravdivých či zavádějících informací. Kampaň podpořila většina členských států OSN a také řada mediálních společností po celém světě.

6. 12. 2021 ČLÁNEK

Web One America News k šíření dezinformací používá chybně interpretované studie Centra pro kontrolu a prevenci nemocí

Na stránce One America News byl zveřejněn dezinformační článek, podle něhož roušky nemají téměř žádný vliv na zpomalení šíření koronaviru. Článek odkazuje na výzkum Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, který však zkoumal účinnost zavedení povinného nošení roušek, nikoliv roušek samotných. Zjištění naopak ukazují účinnou ochranu roušek. V okresech, kde zavedli jejich povinné nošení, bylo pozorováno pomalejší šíření viru i nižší počet úmrtí.

3. 12. 2021 TISKOVÁ ZPRÁVA

Projekt Infomore.cz vyhrál cenu AMEC Awards 2021

Web Infomore.cz uspěl na vyhlašování celosvětové soutěže mediálních analytiků AMEC Awards. Vyhrál v kategorii zaměřené na efektivní plánování, výzkum a evaluaci komunikace.

12. 10. 2021 ČLÁNEK

Šíření falešných zpráv na sociálních sítích v Nigérii během krize COVID-19

Jako nejrychlejší a nejpohodlnější online platforma pro vyhledávání a šíření informací se ukázaly sociální sítě. Nicméně ne všechny zprávy, které se na nich objevují jsou zaručeně pravdivé a sociální média tak často obsahují zpravodajství bez dohledu jednotlivých mediálních společností.

11. 10. 2021 ČLÁNEK

Metažurnalistický diskurz jako stabilizátor žurnalistiky v době pandemie COVID-19

Žurnalistická profese se zaměřuje na poskytování objektivních faktů. Pandemie COVID-19 je však bezprecedentní výzvou, na jejíž začátku nebyli někteří novináři schopni interpretovat nejistoty vznikající krize v oblasti veřejného zdraví. Kvůli nedostatku předchozích zkušeností se tak zpravodajství normalizovalo až během prvních měsíců pandemie, a to přizpůsobením novinářských dovedností získaných z pokrývání jiných krizí a katastrof.

1. 9. 2021 ČLÁNEK

Nová kniha: Příručka datové žurnalistiky

Příručka datové žurnalistiky v sobě kombinuje kritickou reflexi i praktický vhled do datové žurnalistiky a slouží nejen jako učebnice, ale také jako bohatý zdroj informací pro tento nově vznikající obor. Čtenářům nabízí několik rozmanitých pohledů na to, jaká je praxe datové žurnalistiky ve světě, a jaké jsou důsledky datafikace ve zpravodajství. Ve více než 50 kapitolách zkoumají vědci a odborníci na tuto oblast práci potřebnou k zajištění produktivity technologií a dat pro novinářské účely. Poskytuje také „pohled do zákulisí“. Kniha obsahuje rubriky o problematice práce s daty nebo s jejich shromažďováním.

25. 5. 2021 | Virtuální konference KONFERENCE

Konference Jak přežít záplavu informací kolem koronaviru?

Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK uspořádal v úterý 25.5.2021 na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mezinárodní konferenci s názvem How to Survive within the Information Flood around COVID-19. Výsledky svých výzkumů prezentovali odborníci z oblastí žurnalistiky, mediálních studií, počítačových a lékařských věd a statistiky.

14. 7. 2021 ČLÁNEK

(Ne)skryté konspirační teorie o onemocnění COVID-19 se objevují na tzv. „temných“ platformách

Pandemii COVID-19 provází množství konspiračních teorií a sociální média hrají při jejich zviditelňování čím dál větší roli. Platformy nejrozšířenějších sociálních médií proti příspěvkům s takovým obsahem systematicky zasahují. To však vedlo k tomu, že konspirační teoretici se přemístili na tzv. „temné platformy“ (dark platforms).

13. 7. 2021 ČLÁNEK

Pandemie COVID-19 ovlivnila chování švédských mediálních lídrů

Na rozdíl od většiny evropských zemí odmítla švédská vláda na začátku pandemie onemocnění COVID-19 zavést tvrdá restriktivní opatření. Epidemiologové apelovali na zodpovědné chování občanů, vyzývali k práci z domova a doporučovali neshromažďovat se ve skupinách nad 50 osob. I v době největší krize vydávala tamní vláda pouze doporučení, nikoliv příkazy a o velké části opatření, která měla zabránit šíření viru, tak rozhodovaly jednotlivé společnosti, včetně médií.

12. 7. 2021 ČLÁNEK

Dezinformátoři zneužívají důvěryhodnosti vědy k podpoře svých tvrzení

Analýza zavádějícího videa ukázala, že zapojení vědců může působit věrohodně, a tím zvýšit jeho dosah. Jednotlivé konspirace se mohou lišit i napříč skupinami obyvatel. Zatímco bělošské obyvatelstvo zdůrazňuje svobody jedince a státu, Afroameričané vychází z historického kontextu jejich rasy.

9. 7. 2021 ČLÁNEK

Mobilní připojení a politická svoboda zvyšují náchylnost vůči dezinformacím

Výsledky nedávné studie ukazují klíčovou roli mobilního připojení a politické svobody při zvýšeném množství dezinformací. Naopak ekonomická a mediální svoboda toto šíření zpomalují. Účinným nástrojem v boji proti falešným zprávám by mohla být vyšší mediální gramotnost.

8. 7. 2021 ČLÁNEK

Novináři v době pandemie koronaviru prošli několika zkouškami

Osobní rozhovory s novináři ukázaly jejich nelehkou situaci během pandemie koronaviru. Jak informovat v době krize? Mnoho reportérů a redaktorů muselo opustit svá oblíbená témata a přeorientovat se a nastudovat méně známou oblast lékařství. Někteří dokonce kvůli ekonomickým dopadům krize přišli o svou práci úplně. Situaci neulehčila ani klesající důvěra médií. Přesto se s pomocí odborníků ze zdravotnictví snažili co nejlépe informovat širokou veřejnost.

4. 6. 2021 ČLÁNEK

Vliv úzkosti a stranické příslušnosti na víru v (dez)informace

Výsledky americké studie naznačují, že stav úzkosti je u lidí významným faktorem, který zvyšuje jejich víru v dezinformace a také ochotu sdílet tato tvrzení na sociálních médiích. Dalším výrazným faktorem byla stranická příslušnost. Republikáni ve srovnání s demokraty věřili dezinformacím častěji.

2. 6. 2021 ČLÁNEK

Světem kolují nebezpečné a zavádějící informace o onemocnění COVID-19

Nedávná studie naznačuje, že vystavení zavádějícím informacím či dezinformacím o koronaviru může být pro společnost nebezpečné několika způsoby. Nejenže narušují zodpovědné chování některých osob, ale mohou také vážně ohrozit zdraví jedinců a v horším případě způsobit smrt. Byly zaznamenány i případy, kdy podvodníci využili pandemie k prodeji falešných léků či jiných produktů proti koronaviru.

31. 5. 2021 ČLÁNEK

Jak informovat o vakcíně? Důvěryhodně a pravdivě!

Aktivity spojené s informováním o vakcíně by měly být kombinovány s poznatky z oblasti datové komunikace. Pouze tak mohou odborníci rychle a včas reagovat na aktuální nálady ve společnosti a vyvrátit rostoucí množství dezinformací o očkování. Dalším důležitým faktorem informovanost. Obsah sdělení by měl být podložen vědeckými fakty z důvěryhodných zdrojů, na které se lidé mohou spolehnout.

10. 5. 2021 ČLÁNEK

Mají dezinformace vliv na paměť?

Vystavení dezinformacím může negativně ovlivnit nejen chování lidí, ale také vzpomínky na předchozí události. Vědci tomuto jevu přezdívají ,,dezinformační efekt” a silně se může projevit například u starších lidí, kteří jsou náchylnější vůči dezinformací.

7. 5. 2021 ČLÁNEK

Společenské dopady konspiračních teorií v době koronaviru

Výsledky nedávné studie naznačují, že víra v konspirační teorie o koronaviru snižuje institucionální důvěru, podporu vládních nařízení i dodržování společenského odstupu. Nemá však vliv na dodržování hygienických opatření.

6. 5. 2021 ČLÁNEK

Vakcína proti koronaviru nezvyšuje následné riziko nakažení

Přestože ochrana vakcínou proti koronaviru není stoprocentní, samotné očkování toto riziko nezvyšuje. Na tomto tvrzení se shodují i experti. Opak však tvrdí několik dezinformačních příspěvků, které kolují na Facebooku a šíří zavádějící informace o účincích vakcinace.

19. 4. 2021 ČLÁNEK

Vakcína proti onemocnění COVID-19 nezpůsobuje neplodnost

Na webech a sociálních sítích koluje dezinformační video, podle kterého může vakcína od firmy GlaxoSmithKline způsobit neplodnost. Tato farmaceutická společnost však nevyvinula žádnou vlastní vakcínu proti koronaviru. Ve videu se objevují i další dezinformace o vytvoření vakcíny s cílem snížit světovou populaci či financování takového projektu nadací manželů Gatesových. Lékaři se shodují, že očkování proti koronaviru nemůže způsobit neplodnost.

16. 4. 2021 ČLÁNEK

Mýtus o ochraně kuřáků proti onemocnění COVID-19 šířili i někteří vědci

Výsledky několika studií ukazují, že se mezi pacienty nakaženými koronavirem nachází jen malé procento kuřáků. Nejedná se však o platná oficiální zjištění, ale spíše o dezinterpretaci výzkumů, ve kterých chybělo velké množství informací. Přesto se tato zpráva začala rychle šířit a ve svůj prospěch ji využil především tabákový průmysl, jenž zaznamenal v mnoha zemích zvýšený zájem o tabákové a nikotinové produkty.

15. 4. 2021 ČLÁNEK

Studie nezjistila spojitost mezi vakcínou proti onemocnění COVID-19 a rakovinou

Na sociálních sítích se objevil falešný příspěvek, podle kterého měla studie amerického centra pro rakovinu zjistit spojitost mezi vakcínou proti onemocnění COVID-19 a rakovinou. Centrum však tuto zprávu vyvrátilo. Dezinformační článek odkazuje na studii z roku 2018, která však s nynější vakcínou vůbec nesouvisí.

2. 4. 2021 ČLÁNEK

Množství dezinformací může vést k obnovení víry ve vědecký sektor

Přes množství konspirací a dezinformací, které se objevují, dávají lidé čím dál tím víc přednost informacím od odborníků a vědecké komunity. Povědomí obyvatelstva o potřebě platných výzkumů znovu probouzí význam vědy ve společnosti. Podle autora studie Roberta Veraldiho je pravděpodobné, že v budoucnu dojde k obnovení důvěry ve vědecké instituce.

31. 3. 2021 ČLÁNEK

Zhruba polovina Poláků věří konspiračním teoriím

Výsledky online průzkumu ukázaly, že konspiračním teoriím věří zhruba polovina dospělých obyvatelů Polska využívajících internet. Víra v konspirační teorie byla značně spojena s nižším věkem a nižší úrovní vzdělání. Ovlivňujícím faktorem byla i zdravotní gramotnost. Překvapivým zjištěním bylo však bylo to, že lidé s vyšší internetovou gramotností věří konspiračním teoriím více než ti s nižší.

30. 3. 2021 ČLÁNEK

Dopady infodemie na cestovní ruch

Onemocnění COVID-19 způsobilo silný pokles cestovního ruchu. Aby mohlo dojít k jeho obnovení, je potřeba zpomalit šíření viru. Spolu s tím bude důležitá kontrola cestujících. Ta by mohla být prováděna pomocí mobilních sledovacích aplikací nebo očkovacích průkazů. Není vyloučen ani vznik koridorů pro cestování mezi státy s podobnými typy vakcín. Problém může nastat podle výzkumníků z Velké Británie v chudých krajinách, které chtějí přilákat zpět turisty. Takové země nebudou totiž požadovat očkování ani testy a tím ulehčí šíření viru.

12. 3. 2021 ČLÁNEK

Poslech podcastů jako nový zvyk v koronavirovém období

Fenomén zpravodajských podcastů je momentálně jedním z nejrychleji rostoucích způsobů využívání médií. V průběhu koronavirové krize navíc došlo ke značnému nárůstu počtu posluchačů. Ačkoli denní zpravodajské podcasty tvoří pouze 1 % všech vytvořených podcastů, patří mezi jedny z nejposlouchanějších. Kromě nových posluchačů přibyly v průběhu koronavirové krize i nové podcasty, z nichž mnoho vzniklo s cílem poskytnout posluchačům ověřené a důvěryhodné informace o onemocnění COVID-19.

11. 3. 2021 ČLÁNEK

Projev experta byl využit k šíření dezinformací o (ne)bezpečnosti vakcíny proti onemocnění COVID-19

Na sociálních sítích se objevilo video zachycující projev biomedicínského výzkumníka, podle něhož 21 % účastníků studie vakcíny proti onemocnění COVID-19 od firmy Moderna pocítilo závažné nežádoucí účinky. Tyto údaje však odkazují na první fázi studie. Ve třetí fázi pociťovalo závažné vedlejší účinky pouze půl procenta dobrovolníků.

10. 3. 2021 ČLÁNEK

Kvůli pandemii koronaviru ukončilo svou činnost více než 60 redakcí ve Spojených státech a jejich počet i nadále roste

Kvůli koronavirové pandemii se mnoho menších redakcí ve Spojených státech dostalo do potíží. Problémy řešily omezením tisku, povinnou dovolenou pro zaměstnance, nebo v krajním případě jejich propouštěním. Někdy ani tato opatření nestačila a redakce musely ukončit svou činnost. Většinou se jednalo o menší lokální redakce, často s dlouholetou tradicí, které se zaměřovaly na dění v místní komunitě.

5. 3. 2021 VÝZKUM

Informace o očkování proti COVID-19 očima praktických lékařů

Praktičtí lékaři považují ve velké většině informování veřejnosti o připravované vakcinaci za nedostatečné. Nejkritičtější jsou nejmladší lékaři (do 34 let), mezi kterými je nespokojeno 95 % respondentů. Tento názor je více méně rovnoměrně rozložen ve všech sledovaných sociodemografických skupinách. Relativně nadprůměrně je spokojena pouze čtvrtina (25 %) lékařů starších 65 let. Vyplývá to z rozsáhlého sociologického šetření mezi praktickými lékaři, uskutečněného Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumnou společností Focus – a to v rámci projektu COVID-19 infodemie. Výzkumu, který se konal mezi 11. lednem 2021 a 7. únorem 2021, se zúčastnilo 1 163 praktických lékařů napříč Českou republikou.

4. 3. 2021 ČLÁNEK

Vizuální obsah jako součást dezinformací o koronaviru

Podle výzkumu zaměřeného na dezinformace o koronaviru bylo zjištěno, že vizuální obsah slouží nejčastěji k podpoře falešných nebo zavádějících tvrzení. V dalších případech mohou obrázky či videa zdůrazňovat určité prvky výroku. Zároveň také přitahují pozornost a napomáhají šíření dezinformací po sociálních sítích. V menším množství bývá vizuální obsah podvodně využit tak, aby si veřejnost myslela, že se jedná o oficiální dokument vydaný vládou nebo zdravotnickými organizacemi.

3. 3. 2021 ČLÁNEK

Obyvatelé Číny si informace neověřují, čekají na oficiální stanovisko vlády

Výsledky studie ukazují, že část obyvatel Číny nemá potřebnou motivaci k ověřování pravdivosti informací. Lidé raději počkají až informaci ověří vláda a předá jim oficiální stanovisko. Jednotlivci, kteří posuzují pravdivost sdělení hodnotí zprávy především podle zdroje nebo použitých jazykových prostředků. Metody kontroly faktů jsou využívány jen zřídka.

2. 3. 2021 ČLÁNEK

YouTube jako zdroj informací o koronaviru

Význam platformy YouTube jako zdroje informací o zdraví během koronavirové pandemie vzrostl. Většina videí o onemocnění COVID-19 byla podle vědců z americké univerzity užitečná. Vzhledem k povaze platformy však mohou být lehce šířeny i zavádějící informace nebo dezinformace. Ty ve většině případů šíří nezávislí uživatelé. Proti lživým informacím se YouTube rozhodl bojovat a v květnu 2020 byly zveřejněny nové zásady využívání.

24. 2. 2021 ČLÁNEK

Je vakcína proti onemocnění COVID-19 nebezpečná? Podle dezinformátorů ano, podle norských úřadů nikoli

Norské zdravotnické úřady potvrdily smrt nejméně 33 lidí, kteří byli očkování proti onemocnění COVID-19. Krátce poté se na sociálních sítích začaly šířit dezinformace o nebezpečí vakcíny. Podle norských úřadů se však jednalo o starší lidi, kteří již měli vážné zdravotní problémy. U doposud prozkoumaných případů nebyla prokázána přímá spojitost mezi úmrtím a očkováním.

23. 2. 2021 ČLÁNEK

Další dezinformace vyvrácena: Chlorid draselný ve vakcíně od společnosti Pfizer není nebezpečný

Příspěvky na sociálních sítích tvrdí, že vakcína proti onemocnění COVID-19 od firmy Pfizer-BioNTech je nebezpečná, protože obsahuje chlorid draselný, který se mimo jiné používá k zástavě srdce při využití smrtelné injekce. Jedná se však o zavádějící tvrzení. Vakcína proti koronaviru prošla celou sérií testů a lékaři se shodují, že malé množství chloridu draselného vyskytující se ve vakcíně není pro člověka nebezpečné.

22. 2. 2021 ČLÁNEK

Světová zdravotnická organizace oznámila spolupráci s Wikipedií. Společně chtějí zajistit přístup k ověřeným informacím o onemocnění COVID-19

Světová zdravotnická organizace a nadace Wikimedia oznámily v říjnu 2020 spolupráci s cílem rozšířit přístup veřejnosti k nejnovějším a nejspolehlivějším informacím o onemocnění COVID-19. V době, kdy země čelí další vlně koronaviru, je důležité, aby měli lidé přístup k pravdivým a důvěryhodným informacím bez ohledu na to, kde se nachází či jakým mluví jazykem.

15. 2. 2021 ČLÁNEK

Jak se Evropská unie snaží zastavit šíření dezinformací?

Evropská unie je odhodlána zastavit rostoucí množství dezinformací, které se objevily s příchodem pandemie koronaviru, proto začala spolupracovat se sociálními sítěmi, online platformami nebo organizacemi na ověřování faktů. Zároveň chce podpořit projekty zaměřené na zvýšení mediální gramotnosti, aby se ve společnosti nešířily dezinformace.

12. 2. 2021 ČLÁNEK

COVID-19 a neadekvátní srovnávání vakcíny s lékem z 50. let

Příspěvky na sociálních sítích varují před rychlostí vyvinuté vakcíny proti onemocnění COVID-19. Přirovnávají ji k thalidomidu, tedy sedativu, které způsobilo vrozené vady u novorozenců v 50. letech minulého století. Americký úřad odpovědný za schvalování léků však thalidomid v té době neschválil. Naopak vakcíny proti onemocnění COVID-19 jsou výsledkem rozsáhlého výzkumu a podle expertů jsou bezpečné.

11. 2. 2021 ČLÁNEK

UNESCO vydalo příručku nejen pro žurnalisty

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) vydala příručku, která má v současné digitální době posloužit jako pomůcka těm, kteří se chtějí žurnalistikou zabývat. Obsahuje rady, jak přistupovat k informacím a jak čelit hrozbám, které ohrožují důvěryhodnost žurnalistiky.

23. 1. 2021 ČLÁNEK

Světová zdravotnická organizace vydala tipy, jak zastavit šíření dezinformací o koronaviru

S vypuknutím pandemie koronaviru se lidé denně setkávají s velkým množstvím nových zpráv o onemocnění COVID-19. Některé informační zdroje jsou však velmi nespolehlivé, proto Světová zdravotnická organizace vydala tipy, jak rozeznat dezinformace a zastavit tak jejich šíření.

22. 1. 2021 ČLÁNEK

Vakcína proti onemocnění COVID-19 je zde. Co by měli novináři vědět

Novináři budou hrát v následujících měsících důležitou roli. Ve společnosti se i nadále vyskytuje velké množství lidí, kteří mají o vakcíně proti onemocnění COVID-19 pochybnosti nebo ji zcela odmítají. Proto organizace Poynter a American Medical Association uspořádaly webinář pro novináře, kteří tak měli možnost sejít se s experty v oblasti očkování a rozšířit si tak znalosti z medicíny. Právě žurnalisté totiž informují veřejnost o procesu očkování a jeho účinnosti.

19. 1. 2021 ČLÁNEK

Dopady koronaviru na mediální systém – obnovení zájmu o tradiční média

Koronavirová pandemie s sebou přinesla i určitá pozitiva. Zvýšený zájem o zprávy mezi lidmi, kteří se o ně jinak nezajímají vedl k tomu, že se tradiční média jako televize nebo tisk opět stala hlavním zdrojem informací. Na druhou stranu se lidé častěji setkávali s nepravdivými nebo zavádějícími informacemi.

16. 1. 2021 ČLÁNEK

Šíření infodemie aneb potřeba chránit společnost před dezinformacemi

S rostoucím počtem nakažených koronavirem roste i počet zavádějících nebo lživých zpráv o koronaviru. Jejich obsah často podkopává důvěru vůči zdravotnickým organizacím a může mít vážné následky na zdraví. Světová zdravotnická organizace se snaží čelit dezinformacím a jejich šíření mnoha způsoby. Jednou z nich byla i první světová konference o infodemii.

13. 1. 2021 ČLÁNEK

Sousedská iniciativa spojila obyvatele Dublinu v průběhu koronavirové krize a zvýšila počet čtenářů Dublin Inquirer

Členové nezávislého zpravodaje Dublin Inquirer přišli v průběhu koronavirové pandemie s dobrovolnickou iniciativou na pomoc ohroženým skupinám nebo zdravotníkům v hlavním městě Irska. Přes online inzertní nástěnku nabízela dobrovolnické služby více než stovka jednotlivců i firem. Programem se následně nechala inspirovat i irská vláda. Počet čtenářů Daily Inquirer se v tomto období dvojnásobně zvýšil a redaktoři věří, že za tím stojí právě dobrovolnická iniciativa.

9. 1. 2021 ČLÁNEK

Koronavirový milník

Zájem o různá témata ve společnosti, a tím pádem i v sociálních médiích, je značně proměnlivý. O málokterém tématu se mluví více jak několik měsíců v kuse. Koronavirus je ale dominantním tématem, a to navíc celosvětově, už více jak rok. Abychom významnost tématu poznali přesněji, je vhodné si ho zasadit do kontextu jiných v současnosti důležitých témat. Soustředíme se přitom stále na odezvu v českých sociálních médiích a sledujeme období od 1. prosince 2019 do 7. ledna 2021, tedy od počátku medializace koronaviru do dnešních dní.

7. 1. 2021 ČLÁNEK

Šíření dezinformací aneb jak infodemie posílila důležitost vitaminu D

Sociální sítě, ale i některá média jsou zahlcena dezinformacemi spojenými s onemocněním COVID-19. Zkreslené informace se objevují i ve výzkumech. Konkrétním příkladem může být zpráva indonéského autora zabývající se souvislostí mezi úmrtností na onemocnění COVID-19 a nedostatkem vitaminu D v těle. Tato zpráva byla prezentována jako indonéská studie a podle měření PlumX Metrics byla přečtena více než sto tisíc krát a v sociálních médiích byl zmíněn více než osm tisíc krát. Citace této zprávy se objevila dokonce i v britském odborném lékařském týdeníku British Medical Journal. O studii se zmínila i zpravodajská média Daily Mail nebo The Sun.

6. 1. 2021 ČLÁNEK

Koronavirová krize zvýšila čtenost médií po celém světě

Pandemie koronaviru a následná vládní opatření měla dramatický dopad na nezávislá světová zpravodajská média. Je zřejmé, že mnoho médií přijde o značnou část příjmů, na které byly v posledních letech zvyklí. Následná zjištění vyplývají ze studie Reuters Institutu ve spolupráci s Independent News Emergency Relief Coordination. Výzkum probíhal ve 165 nezávislých zpravodajských médiích po celém světě.

17. 12. 2020 TISKOVÁ ZPRÁVA

Infomore.cz – nový web proti dezinformacím ve spojení s onemocněním COVID-19 (tisková zpráva)

Fakulta sociálních věd UK, Lékařská fakulta MU v Brně a společnost NEWTON Media spouští společný web s názvem Infomore.cz. Cílem projektu, který propojuje žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy, je snížit míru infodemie, tedy nadměrného šíření zavádějících informací k určitému problému. Vztahovat se bude nejen k současné pandemii viru COVID-19, ale také k dalším budoucím epidemiím, a to za pomoci identifikace vybraných forem zkreslování informací v médiích (např. neadekvátní práce novinářů s daty, neadekvátní volba referenčních příkladů a srovnání, nedostatečná znalost lékařské terminologie apod.).

5. 12. 2020 ČLÁNEK

Litevcům pomohl pochopit pandemii koronaviru podcast

Množství dezinformací, které se objevily na začátku koronavirové pandemie, přimělo litevský tým Nanook zaměřit svůj podcast NYLA na aktuální otázky ohledně této celosvětové krize. Publikum tak díky rozhovorům s odborníky a vědci mohlo lépe pochopit informace týkající se koronaviru. Autoři podcastu zaznamenali rekordní počet posluchačů i zvýšený počet finančních přispěvatelů.

2. 12. 2020 ČLÁNEK

Podle Reuters institutu klesla ve Velké Británii míra důvěryhodnosti sociálních médií v souvislosti s onemocněním COVID-19

Výzkumníci Reuters institutu ve spolupráci se společností YouGov zkoumali, nakolik se lidé orientují v dostupných informacích a zprávách o onemocnění COVID-19 a nakolik jim věří. Míra důvěryhodnosti v sociální média ve Velké Británii během pandemie koronaviru klesá.

1. 12. 2020 ČLÁNEK

Na Twitteru je podle studie Reuters institutu terčem kritiky především Světová zdravotnická organizace

V průběhu koronavirové krize roste na Twitteru množství nenávistných zpráv spojených s onemocněním COVID-19. Za nenávistné zprávy jsou považovány ty, které obsahují neslušné nebo nezdvořilé projevy. Přestože Twitter není mezi lidmi tak rozšířený jako Facebook, je často využíván politiky a novináři ke sdílení informací. Studie Reuters institutu ukázala, že někteří žurnalisté věnují Twitteru značnou pozornost a informacím, které zde získají, dávají často přednost před těmi od zpravodajských zdrojů. Díky nim se tyto informace rychle přenáší i mimo online prostředí a stávají se součástí celosvětové debaty.

Archiv